Když do redakce dorazí právě vydané knihy, je to radost... Tahle dvojice čerstvých novinek hezky vystihuje, proč mám rád práci ve Vyšehradu. Prolíná se historie i současnost, příběhy staré stovky a tisíce let i ty, které právě teď píše život.
V dnešní sváteční den vzpomínám na vzácného a milého člověka, historika a archeologa profesora Petra Charváta. Zemřel 17. září po těžké nemoci.
Měl jsem tu čest redigovat pro Vyšehrad několik jeho knih a byla to vždy dvojí radost: z elegantního, jazykově vytříbeného a zajímavého textu, a po vydání knihy pak z neméně okouzlujícího autorova vypravěčství naživo.
Český patron a dnešní oslavenec je v Charvátově knize méně světcem a více panovníkem, který výrazně proměnil rodící se český stát. Autor měl jistou nedůvěru k typizovanému světu křesťanských legend...
Petr Charvát bude chybět. Ale snad se rýsuje naděje na další jeho knihu. Tu už neuvede či "nepokřtí" se svou typickou noblesou a humorem. Ale určitě bude spokojeně přihlížet či shlížet.
